Malý, ale náš
Petr Plecitý
Chřástal polní se představuje
Pták nenápadného vzhledu velikosti menší koroptve. Celkové zbarvení je šedavě žlutohnědé, svrchu černě skvrnité, s kaštanově hnědými křídly a boky, které jsou navíc světle příčně proužkované s modrošedým bočním proužkem a šedou stranou hrudi.
Chřástal polní je zařazen mezi celosvětově silně ohrožené druhy a je evropsky významným druhem. V ČR je zařazen mezi zvláště chráněné druhy. V některých zemích západní Evropy vlivem intenzifikace zemědělství prakticky vymizel.
Létá zřídka, pouze při
ohrožení a to na krátké vzdálenosti. Jeho přítomnost je možné zjistit prakticky
jen podle nezaměnitelného hlasu volajícího samce krex - krex. Jedná se o
všežravce. Za potravu mu slouží hlavně hmyz a další bezobratlí (např.housenky, sarančata, kobylky, škvoři, larvy brouků, komáři, tiplice, drobní měkkýši, atd. ), zastoupena jsou i semena a části různých rostlin.
Životní styl a biotop
Chřástal polní je pták stěhovavý. Jeho zimovištěm je subsaharská Afrika. Hnízdí v Evropě mimo Pyrenejského a Apeninského poloostrova a severních částí Skandinávie až po střední Asii. Do ČR tedy i na Kvaňské louky se dosud vrací od konce dubna až května v závislosti na stavu vegetace. Po celé hnízdní období vyžadují dostatečný kryt porostem o výšce alespoň 20 cm. Samci jsou se samicemi jen krátce obvykle 7 - 10 dnů. Veškerou hnízdní péči zastává samice. Hnízdo je v trávě na zemi, snůška čítá kolem 10 vajec barvy nazelenalé až nažloutlé s tmavým keopením. Inkubační doba je do 20 dnů, mláďata se ve věku 3 - 4 dnů již krmí sama. Při prvním hnízdění již samici opouštějí ve věku 12 dnů, vzlétají po 5 týdnech a plné vyspělosti dosahují ve stáří 7 - 8 týdnů.
V minulosti u nás hnízdil i
v nižších polohách, ale s rostoucí lidskou činností byl vytlačen do
poloh vyšších. Dnes tvoří centrum jeho výskytu trvalé travní porosty
s rozptýlenou keřovitou zelení v nadmořských výškách 400 - 800 m n.
m. Rozmanitost rostlin a krajiny mu zajišťuje více druhů hmyzu a tím i lepší
možnosti potravy. Jeho teritorium tvoří území o velikosti cca 5 ha.
V měsíci
září až říjnu odlétá zpět na své zimoviště. Na Kvaňských loukách je jeho stav
poměrně stabilní.
Ohrožení
Vedle
přirozených predátorů nejvíce chřástala polního ohrožuje lidská činnost. Nejkritičtější je období od hnízdění do vzlétnutí mláďat. Zde musí být na
loukách zvolen správný postup senoseče, aby nedocházelo k sečení od kraje
louky ke středu. V roce 2017 byl zaznamenán značný, zhruba 60% pokles populace chřástalů prakticky
ve všech hnízdních oblastech v ČR. Ochrana biotopu tohoto zvláště chráněného druhu je proto naprosto nezbytná.
Chřástal polní a výcvikový areál Svět záchranářů
Chřástal polní má na místo svého přežití a úspěšné reprodukce přísná kritéria. Díky tomu byl již v mnoha zemích zcela vyhuben. Výraznou úpravou terénu, vytvořením valů, stavbami, stejně jako pravidelným sekáním, dopravním provozem, činností a dlouhodobým výskytem většího množství osob se nepochybně změní prostředí Kvaňských luk. Výstavbou areálu by obec Zaječov zničila biotop tohoto ptáka.
Apelujme na zastupitele, protože o prodeji pozemků Kvaňských luk se rozhoduje na obci, nikoliv na kraji. Ponechejme krajinu nedotčenou pro nás i budoucí generace.
Zdroje:
- Wikipedie,
Chřástal polní, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C5%99%C3%A1stal_poln%C3%AD - outdoorguide.cz, https://www.outdoorguide.cz/Documents/85-agrisenchrastal.pdf, https://www.outdoorguide.cz/ne-nastvana-priroda-83.html
- senoseč online, https://senosec.czu.cz/clanky/druh